Listopad 2013

Můj momentální stav

14. listopadu 2013 v 7:09 | LenuSh |  News
Každý má občas takové ty stavy beznaděje, které střídají
kraťoučké pocity štěstí a naopak..
Momentálně u mě převládá pocit obrovské beznaděje, smutku, vzteku,
a aby toho nebylo málo, přidala se i bolest hlavy,
zkrátka luxusní depka, ze které mi pomáhá hlavně hudba a taky moje
kamarádky, se kterými se znám ze základky a píšu si s nimi aspoň na fb.
Nevím, jestli to je prostředím, ve kterém se od září nacházím (nebudeme si nic
nalhávat, intr je pěkně hnusné místo), nebo lidmi, kterými se musím obklopovat, ať
se mi to líbí, nebo ne, ale nejradši bych se na všechno vykašlala a jela domů..
Ale nemůžu. Nejde to.

Za ty 2 měsíce se ze mě stal neuvěřitelně náladový tvor, k čemuž přispěl i fakt,
že jsem na pokoji s jednou slečnou, co si hodiny volá se svým klukem, a to i
po večerce, hádá se s ním, řeší každou kravinu co za den udělala,
hlasitě se směje.. a já bych ji nejradši zaškrtila nabíječkou...
Ale teď vážně. Když jsem byla na základce, nebyla jsem nijak zvlášť oblíbená,
protože dost lidí nemohlo rozdýchat mou upřímnost.. Tehdy jsem si říkala,
jak se strašně těším na střední, kde to bude jinak, že začnu od začátku atd..
Až teď mi dochází, jak naivní jsem tehdy byla..
Změny přišly, to ano. Ale nemyslím si, že k lepšímu, i když je pravda, že se mi v poslední
době lehce zvýšilo sebevědomí, které jsem předtím měla mizerně nízké.
Ale už i tady jsem se setkala s blbými kecy směřovanými na mou adresu, protože
někteří lidé nemůžou rozdýchat jaká jsem, jak se oblékám atd..
Kvůli nim se fakt měnit nebudu, ale už mě unavuje pořád dokola poslouchat všechny
ty jejich 'moudra'..

Naštěstí znám pár úžasných blogerek, které píšou skvělé články a zaměřují se na téma
malé sebevědomí, vlastní styl atd.. Jsou to hlavně jejich články, které mi to v dnešní době
tolik potřebné sebevědomí dodávají a za to jsem jim nesmírně vděčná.
Zmínila bych se hlavně o článku Dommie http://fvckya.blogspot.cz/2013/11/fk-society.html
Oba ty články mi otevřely oči a donutily mě dívat se na celou situaci, ve které se
vyskytuji bohužel takřka nepřetržitě, jiným pohledem.

Začala jsem pátrat ve své paměti, v čem by mohl být tzv. zakopaný pes,
a s hrůzou si uvědomila, že celý můj problém začal už ve školce, kdy jsem
se hodně kamarádila s kluky, za což mě ostatní holky moc nemusely a
už tehdy o mě kolovaly dost nepěkné pomluvy. Ještě že jsem tehdy neměla
tolik rozumu na to, abych řešila něco takového.
Poprvé jsem se nad tím zamyslela asi ve čtvrté třídě, kdy mi dávaly zabrat nejen spolužačky,
ale dokonce i učitelka, která mě neměla v lásce, protože jsem jí párkrát naznačila,
co si myslím o jejím zadávání superdlouhých domácích úkolů..
Největší peklo jsem však zažila v šesté třídě, kdy začala intrikovat jedna spolužačka a
všechny nás rozhádala.
Vzpomínám si, že jsem si ve škole snažila hrát na velkou drsňačku, které jsou názory
ostatních ukradené, zatímco po nocích jsem brečela do polštáře a modlila
se, ať to celé už konečně skončí...
A teď jsem na tom podobně, s tím rozdílem, že v mojí nové třídě zatím nikdo
takhle moc ostatní nepomlouvá.. A z brečení do polštáře jsem doufejme taky
vyrostla.
Co bude dál? Budu muset ty 4 roky na střední nějak přežít, když už jsem se dala
na boj a tak moc chtěla jít do Brna. Navíc to vypadá, že moje spolubydlící se bude
stěhovat pryč z intru, protože spolubydlící si shání levné ubytování po Brně,
tak třeba budu na pokoji sama, což by mi rozhodně nevadilo :)

I přes všechny ty zdánlivě beznadějné okamžiky nepřestávám doufat, že bude líp.
Život není lehkej, ale stojí za to.
Takže hlavu vzhůru, nahodit úsměv, kašlat na blbý kecy a jedem! :)


SOML a 'souboj' s Vevem

7. listopadu 2013 v 16:37 | LenuSh |  Everything †
V neděli vyšel oficiální videoklip 1D k jejich nové písničce Story Of My Life,
kterou jsem si hned naprosto zamilovala.
Klip spočívá v oživování starých fotek kluků, což považuji za skvělý
nápad.
Nejvíc z celého klipu mě rozbrečela scéna s Louiho fotkou, jak zmizí jeho prarodiče.
Při této části brečím pořád, i když jsem už za tu dobu, co je klip vydaný, jej viděla
snad stokrát.
Jak už to tak bývá, jakmile vyjde nový videoklip, fanoušci daného interpreta dělají
vše proto, aby se jim podařilo společnými silami zlomit rekord ve sledovanosti na youtube.
A jinak to nebylo ani u nás, Directioners.
Ačkoliv jsme se snažili sebevíc, Vevu se to zkrátka nelíbilo. A tak nám ubrali 13 milionů shlédnutí,
čímž mě docela naštvali, protože jsem strávila spoustu čau pouštěním si SOML pořád dokola.
Když se ale na to celé podívám s odstupem času, jsem ráda aspoň za to, že jsme v tom celém 'jeli'
společně, jako rodina. Připomíná mi to staré časy, kdy nebyly žádné hádky mezi ES a LS, žádný
vzájemný pomlouvání. Strašně moc bych si přála, aby nám ta pohodovost vydržela,
a až příště vydají kluci nějaký klip, vsadím jed na to, že my ten rekord prostě překonáme :)